Příběhy z Ukrajiny

Pri našej prvej návšteve Brna sme na jednom z námestí zbadali dva hrdzavé a rozstrieľané vraky áut. Bolo nám viac-menej hneď jasné, odkiaľ pochádzajú. Z Ukrajiny. Boli súčasťou rozsiahlejšej expozície výstavy Příběhy z Ukrajiny – putovná výstava rozstrieľaných vrakov ukrajinských áut.

“Rozstřílené a jinak zničené vraky aut z kyjevské oblasti Irpině, Buči a Hostomelu jsou reálným svědectvím války na Ukrajině. Prostřednictvím panelů a audionahrávekzprostředkovávají příběhy jejich majitelů z míst, kdese ruští vojáci dopouštěli těch nejhrůznějších zločinů. Převoz vraků zorganizovala díky partnerům Paměť národa, která pomáhá Ukrajině prostřednictvím finanční sbírky.”

Príbehy bežných ľudí, ľudí ako si ty, ja, tvoj brat, či dieťa, kamarát. Ťažko sa to číta. Zdá sa to nereálne, vzdialené? Ale nie je. A dúfam, že sa toho nikdy nedožijeme my, či naše deti. Dúfam, že si tento odstavec budem môcť v kľude, mieri a s kľudným svedomím prečítať o päť rokov. Bez toho, žeby som to zažil. Nie je to už, bohužiaľ, samozrejmé.

KIA Cerato – Rostislav S., plavecký instruktor, Zabuča u Irpině
“Auto značky KIA Cerato shořelo ve vesnici Zabuča poblíž Irpině u Kyjeva. Majitel Rostislav S., povoláním instruktor plavání, ho koupil před sedmi lety. Parkoval ho u svého nedávno dostavěného domu. Život se jim radikálně proměnil 4. března 2022, kdy jejich dům zasáhly dvě ruské rakety, vypálené nejspíše z ruského salvového raketometu BM-27 Uragan ráže 220 mm. Výbuchy a následný požár dům zcela zničily. Rodina byla v tu chvíli uvnitř, ukrývali se ve sklepě. Naštěstí všichni, manželka a obě babičky, přežili. S modřinami, popáleninami a zlomeninami. Rodina přišla o osobní doklady, nábytek, pracovní nástroje, takřka veškeré vybavení domu. Rostislavovo auto bylo jako obvykle zaparkováno na verandě pod střechou domu a požár a výbuch benzinu ho zcela zničil. Krátce po bombardování vstoupily do vesnice ruské jednotky. Po šesti dnech se Rostislavovi s ženami podařilo z domu utéct. Využili ubrusy, které posloužily jako bílé vlajky. Vyšli z domu ve chvíli, kdy se střelba na chvíli utišila, nasedli do druhého, nezničeného auta, z okýnka vystrčili improvizované vlajky. Při jízdě měli všichni kromě řidiče Rostislava neustále zvednuté ruce nad hlavou a pomalu projížděli mezi ruskými vojáky. Mnoho jejich sousedů, kteří se o podobný útěk pokusili, ruští vojáci rozstříleli. Jim se podařilo projet čtyři klíčové kilometry až k ukrajinskému checkpointu a byli zachráněni. Nyní sbírají síly, aby mohli začít znovu.”

Chevrolet Captiva – Juri, generální ředitel mezinárodní sportovní asociace, Irpiň
“Vůz značky Chevrolet Captiva vlastnili manželé Juri a Jana. Žili spolu s pětiletou dcerkou Jašou šťastně v panelovém domě v Irpini. Toto auto si koupili v roce 2014 krátce po svatbě. Dne 24. února 2022 je probudilo nezvykle silné hučení letadel. Juri si myslel, že je to jen sen, přesto vstal, rozhrnul závěsy a spatřil šokující výjev – letící helikoptéry a ohnivé gejzíry i ohlušující výbuchy na nedalekém letišti Hostomel. Juri s manželkou se dohodli, že ještě den počkají, až se jim podaří doplnit palivo do auta. To se nakonec povedlo, a tak naložili auto a chtěli odjet. Klíčový most do Kyjeva ukrajinské síly předešlou noc vyhodily do povětří, aby zastavily postup Rusů a rodině zbyla poslední možnost: jet na jih. Dostali však od kamarádky zprávu, že na této trase Rusové střílejí do aut s rodinami, zabíjejí všechny včetně dětí. Proto se raději vrátili domů. Situace se zhoršovala každým dnem. V obchodech docházelo jídlo, zvuky výbuchů slyšeli stále blíž a blíž. A pak dostali nadějnou zprávu, že z Irpině bude vypraven evakuační vlak pro ženy a děti. uri neváhal. Odvezl manželku Janu a dcerku na nádraží. A těm se nakonec podařilo protlačit se davem a dostat se do vlaku. Jana napsala Paměti národa: „Můj manžel Juri stál na konci chumlu lidí. Jediné, co mi dodalo trochu klidu, bylo, že jsem s ním navázala oční kontakt a přečetla ze rtů: ‚Všechno bude v pořádku.‘ Cítila jsem, že se možná vidíme naposledy.“ Po pár dnech hrůzy, během nichž se skrýval ve sklepě domu, se Juri rozhodl, že musí i přes riziko ohrožení života projít bitevní vřavou. Auto nechal stát před domem a šel pěšky. Zvuky střelby slyšel ze všech stran. Boj o Irpiň zuřil plnou silou. Přískoky z jednoho krytu do druhého se zázrakem nezraněn dostal až k ukrajinskému checkpointu, kde ho zachránili. Se svou rodinou se šťastně shledal v Kyjevě. Jejich dům v důsledku ostřelování vyhořel a zapálil i jejich rodinné auto zaparkované před ním.” 

Príbehy sú citované zo stránky Paměť národa https://www.pametnaroda.cz/cs/magazin/specialy/vystava-pribehy-z-ukrajiny-svedci-pribehu-kteri-mivali-karoserii